+420 325 510 211  | 
  +420 325 552 066  | 
  DS:5adasau
Statut ochrany:              přírodní rezervace (PR) katastrální území:           Lysá n. L., Přerov n. L., Sedlčánky a Káraný

místo:                           mezi obcemi Čelákovice a Byšičky

plocha:                         12,02 ha (nymburská část 8,94 ha)

vyhlášena:                     1989

ochranné pásmo:           stanoveno samostatně

Poznámka: dle nařízení vlády č. 132/2005 Sb. jsou Hrbáčkovy tůně zařazeny do Národního seznamu evropsky významných lokalit pod názvem Káraný -Hrbáčkovy tůně v celkové ploše 361,23 ha.

Nacházejí se zde typy přírodních stanovišť:

  • 1. přirozené eutrofní vodní nádrže svegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition
  • 2. nivní louky říčních údolí svazu Cnidion dubii
  • 3. extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachyopodio-Centaureion nemoralis)
  • 4. zásadité slatiniště
  • 5. dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum
  • 6. smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Saicion albae)
  • 7. smíšené lužní lesy sdubem letním (Quercus robur), jilmem vazem (Ulmus laevis), j. habrolistým (U. minor), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) nebo j. úzkolistým (F. angustifolia) podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie (Ulmenion minoris)
Důvodem ochrany je dále výskyt populace brouka roháče obecného (Lucanus cervus) a čolka velkého (Triturus cristatus).
 
Stejně jako v případě Mydlovarského luhu se jedná o lesní rezervaci lužních lesů podél pravého břehu řeky Labe se zbytky slepých ramen - tůní zvaných Kozí chlup, Byšická, Homolka a Václavka (ve směru od Byšiček). Rezervace se nachází v těsné blízkosti obce Byšičky a spojuje okresy Nymburk a Praha-východ. Nadmořská výška území je 171-175 m n.m.
 
Ochrana území spočívá v zachování systému starých odstavených labských meandrů v různém stupni zazemnění s břehovými porosty, přilehlými rákosinami, vrbinami a bažinnými olšinami. Rezervace byla zřízena pro sledování problémů zarůstání a zazemňování slepého ramene. Pojmenována byla po doc. Dr. J. Hrbáčkovi, DrSc., který zde po roce 1945 prováděl hydrobiologické výzkumy v rámci mezinárodního programu Člověk a biosféra.
 
Geologický podklad rezervace tvoří křídové horniny turonu České křídové tabule, především slíny. Tyto jsou překryté čtvrtohorními labskými nánosy (štěrky, štěrkopísky). V bezprostředním okolí se uplatňují čtvrtohorní nánosy jemných štěrkopísků a povodňových hlín. Ukládání náplavů probíhalo nepřetržitě až do regulace Labe. Na čtvrtohorní nánosy dále navazují svrchně pleistocénní říční písky. Z pedologického hlediska jsou zde zastoupeny nivní půdy typu vega, glej a hnilokalové a slatinné výplně starých ramen.
 
Území bylo až do regulace Labe v jeho přímém vlivu. Regulací byly omezeny povodně a byl významně narušen hydroekologický režim lužních porostů. Slepá ramena a tůně se stejně jako v PR Vrť postupně zazemňují a klesá druhová diverzita.
 
Přírodní rezervaci Hrbáčkovy tůně tvoří z největší části přirozené eutrofní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharion, smíšené lužní lesy s dubem letním podél velkých řek atlantské a středoevropské provenience (Ulmenion minoris) a dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum.
 
Rezervace je útočištěm stulíku žlutého (Nuphar luteum), kosatce žlutého (Iris pseudacorus), žebrtaky bahenní (Hottonia palustris), šmelu okoličnatého (Butomus umbellatus) a žabníku jitrocelového (Alisma plantago-aquatica). Z ptáků zde nalezneme bukače velkého (Botaurus stellaris), bukáčka malého (Ixobychus minutus), chřástala polního (Crex crex) i dravého motáka pochopa (Circus aeruginosus). Drobné ptactvo je zastoupeno moudivláčkem lužním (Remiz pendulinus), ledňáčkem říčním (Alcedo atthis), třemi druhy cvrčilek (Locustella) a rákosníkem velkým (Acrocephalus arundinaceus). Bohaté zastoupení mají obratlovci, hmyz a samozřejmě obojživelníci včetně čolka velkého (Triturus cristatus).
 
Zajímavostí přírodní rezervace je zbytek kamenného mostu u obce Byšičky (Byšická tůň). Most byl důležitou spojnicí na tzv. Zemské stezce, která vedla z Prahy přes Lysou do Hradce Králové a dále do Kladska. Jak ukazuje mapa důležitých poštovních spojů 16. a 17. století, byla stezka již od r.1530 využívána pro přepravu pošty.
 
Pro rezervaci je v nadcházející době důležité správné hospodaření na okolních lesních pozemcích, omezování nadměrně rostoucí vodní vegetace a omezení negativního vlivu rekreantů. Zvláštní kapitolou péče o území bude spolupráce s rybářskými organizacemi.
 
Zpracovatel: Ing. Stanislav Svoboda
Nalezli jste chybu? Označte jí myší a stiskněte Ctrl + Enter.