+420 325 510 211  | 
  +420 325 552 066  | 
  DS:5adasau
Dům je patrový, obdélného půdorysu, umístěný západně od kostela sv. Jana Křtitele. Hlavní východní průčelí orientované ke kostelu má pět okenních os, z nichž v přízemí na místě třetí se nachází zdobný vstupní portál. Severní a jižní průčelí jsou o čtyřech okenních osách. V západním průčelí v přízemí uprostřed je pouze jedno okno, které směřuje do chodby. V patře pak dvě okna odpovídající druhé a třetí okenní ose východního průčelí a jižně menší okénko. Okna jsou rámována šambránami s jednoduchou podokení římsičkou. Vedle kamenné podezdívky, soklu a plasticky orámovaných oken se ve fasádě vyskytuje také průběžná patrová římsa a profilovaná korunní římsa. Fasáda je nově upravená a je barvy světlého okru. Střecha je stanová, kryta taškami.
 
K hlavnímu vstupu vede schodiště. Portál je pravoúhlý, uprostřed s klenákem a obdélným vyskleným nadsvětlíkem. Po stranách ostění se nacházejí svazkové pilíře se soklíky, které nesou trojdílné kladí s hladkým vlysem. Vlys je po stranách rámován triglyfy. Barokní dveře jsou dvoukřídlé, skládané do kříže, s prkny směřujícími doprostřed. Zajímavý je dveřní úchyt s kovaným štítkem.

 

Na původem barokní objekt v přízemí interiéru upozorňují valené klenby s pětibokými výsečemi a četné segmentové záklenky. Dveře vesměs pocházejí z přestavby domu, která se uskutečnila někdy na přelomu       19. a 20. století. Dlažba chodby je zhotovená z pískovce. Místnosti mají zachovánu dřevěnou prkennou podlahu.
Do sklepa je vstup dveřmi, osazenými v segmentovém záklenku. Prostor nad pískovcovým schodištěm je zaklenut dosti vysokou segmentovou klenbou. Samotný sklep o dvou místnostech je v přední části zaklenut valenou klenbou s pětibokými výsečemi. Podlaha je hliněná. Směrem na sever je průchod s pískovcovým ostěním s osazením do nižšího sklepa s valenou klenbou se segmentovým záklenkem. Podlaha je složena z cihel.

 

Celé patro domu je plochostropé, s výskytem segmentových záklenků oddělující schodiště a přímých záklenků oken a dveří. Dveře z prostoru schodiště na chodbu a dveře, které vedou na dvůr jsou z konce 19. století. Schody na půdu jsou dřevěné, kromě horních dvou cihlových. Na podestě pod schody jsou položeny pálené dlaždice, na půdě mazanice. Krov je založený na obdélníkové stolici, která je vzpírána šikmými vzpěrami souběžnými s krokvemi.

 

Do areálu fary patří též kolna, stodola, stáje a ohradní zeď.

Po kulturní stránce stojí za pozornost zmínit se o významných osobnostech, spjatých s budovou fary římskokatolické církve. V 1. pol. 19. století zde působil za děkana Josefa Fialy kaplan Václav Krolmus, známý vlastenec a buditel národa. Rozdával po městě české knihy i přes odpor děkana a rovněž kázal v českém jazyku. V roce 1892 byla lyská fara povýšena na děkanství. Od prosince 1903 nastupuje katecheta P. Josef Vojáček, populární historik, vědec, spisovatel, hudebník i autor mnoha církevních skladeb. P. Josef Vojáček byl čestným občanem Lysé nad Labem. V době nacistické okupace byl zdejším knězem Bohumil Jurečka, vzácný a obětavý vlastenec.

Nalezli jste chybu? Označte jí myší a stiskněte Ctrl + Enter.